Vítejte na stránkách ing.arch.Radky Vojtové *1975 v Praze                   Fakultu architektury jsem na ČVUT v Praze dokončila v roce 2003 diplomovou prací Občanská stavba - Divadlo pro město Plzeň. Potom jsem prošla praxí, ktrerá trvala 4 roky, v několika atelierech. Ateliery byly zaměřeny především, dle poptávky dnešního trhu, na stavby pro bydlení a to v různém měřítku, od domků, chat a přístřešků až po obrovské obytné soubory v Praze. Další vlastností atelierů, v kterých jsem se na praxi připravovala byl harmonický, minimalistický a ekologický přístup k architektuře. Architekturou se zabývám dlouho, od dětských let. Myšlenky se ve mně formovaly skrze interierovou tvorbu. Poznávání sebou přineslo mnoho dalších znalostí a zkušeností, které jsou od tvorby prostoru, pro cokoli, neodmyslitelné. Po absolvování FA se dál samostatně zabývám prostorem, velkou měrou divadelním, což byla i moje diplomová práce, a dále knihovnami. Dávám si otázky "jak by měly vypadat?", a co by měly lidem stavby takových parametrů dnes přinést. Zúčastnila jsem se mezinárodní soutěže Knihovna do Stokholmu v létě 2006. Dále mně zajímají školy, jejich utváření a prostor, mají trochu s divadlem společného. A další věřejně prospěšné stavby, stavby dřevěné a nízkoenergetické a  stavby pro rekreaci.                                                                              

PROJEKTY V REALIZACÍCH  

rodinný dům v Říčanech

pudorysy.pdf (44 KB)

pudorysy_podkrovi.pdf (33 KB)

rodinný dům v Dobrém Poli

rodinný dům v Třebovli

galerie s kavárnou Na Bělidle, Praha 5

rekonstrukce interieru v Záběhlicích sauna s občerstvením 

PORTFOLIO

STUDIE a typové projekty

pohledy.pdf (34 KB)

dum_s_prurvou.pdf (24 KB)

dum_s_prurvou_pohledy.pdf (9 KB)

SOUTĚŽE

Kašny pro město Plzeň

Památník Otty Wichterle v Praze Petřinách

Ideální rodinný dům z Porothermu

Dřevěný dům

Výstava Antonína Dvořáka v Českém Národním muzeu hudby

Mezinárodní soutěž Národní knihovna Stockholm dostavba

http://www.arkitekt.se/s32187/f5118

NÁSLEDUJÍCÍ PROJEKTOVÁ PRAXE

studie rodinného domu v Dáblicích

studie bytu v panel domě pro manžele Soukupovi

rekonstrukce řadového domku pro manželé Němečkovi

studie Tanečního divadla v Praze Vršovicích 

regenerace zemědělské usedlosti Milkovice

VÝTVARNÉ PRÁCE

VÝSTAVA PRO KOSTEL SVATÉHO SALVÁTORA V PRAZE, mojí prací je bílo-červené plátno

 SPOLUPRÁCE KLIENTA S ARCHITEKTEM

Ve spolupráci je možné dosáhnout i dotací na společně vytvářený projekt. Buď tak vytvořit projekt nákladnější nebo vytvořit dílo i bez vlastních peněz nebo jen s malou počáteční částkou. Existují i marketingové podpůrné programy např projekt "PANEL" dnes už dotuje i stavby rodinných domů, které projekty za určených podmínek do 2mil.korun zadotují až na 80%. Pokud ovšem dosrží stanovená kriteria.

PORADENSTVÍ

www.architecton.ic.cz

tel.: 604 323 492

KONTAKTNÍ ADRESA

 ing.arch. Radka Vojtová, Dobronická 986/35, Praha 4, 142 00, IČO : 690 30 961  

DALŠÍ KONTAKTY A REFERENCE

www.projekto.cz www.architecton.ic.cz   www.bachovamasaz.unas.cz  

www.massage.phorum.cz   www.budhaje.vyjimecny.cz   www.biomasaz.e-blog.cz   www.profesionalove.ic.cz

Následující texty jsou chráněny autorským právem. Obsah článku není volně šiřitelný, ale je povoleno článek volně editovat dle zákona, se souhlasem autora. Autorská práva se řídí zákonem č. 121/2000 Sb.

2003

 Aktuálně o divadlech a divadle v Barceloně

Svou diplomovou práci na téma D i v a d l o, jsem uzavřela cestou do Španělska. Je to země, ke které divadlo patří, jednak díky své historii a nejvíce kvůli temperamentu místního obyvatelstva. A patří k ní více než ke kterékoliv jiné zemi, snad s vyjímkou ještě Anglie se Shakespearem.

Ve Španělsku se s divadlem setkáte téměř všude a v různé podobě, místní lidé si dokonce o pozornost sami říkají. Chci se pokusit oddělit divadelní kulturu od divadelní architektury, jsou to různé oblasti, které se nepřímo ovlivňují, ale jsou si velmi blízké, jsou na sobě závislé.

Celé letošní léto Barcelona žije a bude žít až do 7.srpna divadelním festivalem GREC2003. Festival zahrnuje klasické divadlo tj.činohru,tanec a hudbu. Do festivalu jsou zapojena všechna městská divadla a další doprovodné akce jako např.představení na přístavním molu, které se nakonec přesune na loď kotvící v Barcelonském přístavu. Město je ověšeno poutavými reklamami na F e s t i v a l d E s t i u d e B a r c e l o n a GREC2003. Veškeré informace jsou dostupné na www.telentrada.com a pro ty, kteří festival nestihnou letos, tak pak určitě příští rok. Těžiště celého festivalu je na M o n t j u i c, zeleném pahorku s parkem a stavbami pro sport a kulturu. Zde je staré Řecké klasické divadlo, velké divadlo Teatro Lliure(1) i Divadelní institut(2), rekonstruovaný Market de flores(3) a Divadlo hudby Teatro se Musica(4), a to vše v okruhu cca 300m. Hlavním tématem festivalu je otázka Existuje ďábel? Y el diablo?, proto Teatro Lliure uvádí jako hlavní představení bulgakovo hru Mistr a Markétka. Teatro lliure je klasické, okázalé, kamenné divadlo s čistými a elegantními detaily v interiéru díky moderní rekonstrukci. (5)Moderní divadelní budovu najdeme hned vedle. Je to Divadelní institut - I n s t i t u d o d e l T e a t r o, ten tvoří s Teatro Lliure příjemný komplex, provázaný spolu vnějšími prostranstvými. Institut obsahuje dva divadelní sály, velký v patře a studio v podzemí a to v severozápadním křídle a pak v druhé jihovýchodní části zkušebny. Kavárna v přízemí byla během festivalu plná jeho účastníků a organizátorů(6). Ožila i venkovní rozptylová plocha před hlavním vstupem(7). Architektura této stavby je jaksi spotřební, vynikající provedení podlah a jejích detailů nevyváží rychlost provedení ostatních konstrukcí, jako by chyběla energie, čas a peníze - naplno se tu projevily syndromy dnešní doby. Do celého komplexu je začleněn bývalý květinový trh M e r c a t o d e s  f l o r e s, v němž se nachází sál s arénním uspořádáním hlediště.

Jiný druh divadel, divadla městská v bloku, divadla středního měřítka jsem našla na hlavní promenádní třídě La Rambla. Jako teatro Poliorama a Teatro de Liceu. Ta jsou v období festivalu stále vytížena(8),poskytují prostor ke zkouškám nebo jsou útočištěm mladých skupin s alternativními projekty. Jedná se o T e t r o R o m e o, trochu stranou od La Rambla avšak v živoucí uličce Lhospital, samo divadlo jakoby bylo za ohradou(9) oddělené a chránící se před proudem turistů(10). Neméně zajímavé je divadlo T e a t r o I n f a n t e na Carrer de Argó(11) se svou naivní imaginací a foyer spojeným přímo s ulicí. Jiné zas bylo T e a t r o L a p a r d e u na Carrer de Monseny(12) ve velmi pěkné čvrti Gracia s románskými památkami, které si zachovalo něco z doby rozkvětu Barcelony v první čvrtině 20.století.

Několikrát se při poznávání Barcelony určitě ocitnete před starou Universitou, která neztrácí důstojnost ani respekt barceloňanů(13) ani ve 21.století, spíš naopak. A až Vás město unaví, odjeďte na pláže v nedaleké Tarragoně, městě s památkou na rozpínavost Janovanů a Benátčanů ve 14.stol. po nich je zde spousta paláců a přístav. Moderní doba dala Tarragoně(14) vkusnou stavbu - Kongresový palác - stavba je v prudkém svahu a to jí dodává na zajímavosti. Řešení vnějšího schodiště a lávkové propojení částí stavby jsou malebnými kompozitními prvky. A pro jiné "natury” je ještě o kousek dál do vnitrozemí katalánské provincie Tarragona vesnička Cornudella de Montsant(15) s průzračnou přehradou v pohoří Montsant(16a) a náhorní plošina Siurana(16b) v n.m.v.750, jeden z cílů skalních horolezců.-rv-

2004

Názory a myšlenky

 Co je třeba znát k tomu abyste se mohl stát zadavatelem? ......Pokud jde o velké stavby musíte se účastnit hospodářské soutěže a to se všemi náležitostmi podle Zákona o zadávání věřejných zakázek. Bohužel je nutné konstatovat, že ne vždy to tak je. A nebo může být účastníkem soutěže(dodavatelem)tedy architektem, projektantem, technikem či stavitelem.

 Ale přestaňme se dívat pod povrch věcí, skutky lidí ať už samotných nebo společnými silami jsou vždy chválihodné. A pokud jsou méně pěkné méně povedené není to vina těch slabších, ale vina osudu a života takového jaký je se vší nedokonalostí a neustrojeností a mechanizovaností a nepředvídatelností, ale i vypočítavostí a vtipem a nedočkavostí, jak ji známe z dnešního lidského umění.

 Architektura je krásné umění. Využívá mnoho složitých prostředků k vyjadřování jako je např. perspektiva. To je sice velmi staré, ale pořád jediné nejsprávnější zobrazení. Isometrie, a různé jiné druhy promítání jsou také velmi užitečné a usnadňují architektům práci. Architekti také kolážují doplňují stávající obrázky nebo fotografie obrázky svých návrhů. Architektovým vybavením musí být fantazie a výborná prostorová představivost. Dalším rysem architektovi práce je touha vytvořit neočekávané věci, stavby které nemusí zrovna šokovat, ale jistě překvapit. Docílit něčeho jako je souzvuk v hudbě. A přitom by vnitřní prostory měly být tak čisté a harmonické jak to jen lze, bez kolizních míst. Měly by být co nejjednodušeji osvětlené a osluněné, vzdušné a přitom bezpečné. Tak jako hudba má dnes tolik žánrů tak i architektura může být různá. Ale jak je popsáno níž je jen jedna pravá kvalita architektury ať už se blíží jakémukoli stylu nebo žánru.-rv-

2005

Pro zábavu - Pohádky nejen pro děti

    O myši a králi

    Byla to šťastná náhoda. Najednou jsem ji viděla seděla naproti mně v řadě a akorát zavřela počítač, aby mohla odejít na přestávku. Ale viděla mně taky a přikrčila se jako by se něčeho bála, ale smála se a to mně nechalo klidnou. Pak jsme se nějaký čas neviděly a u počítačů hodně dlouho. Nevím jak to ta myš dělala, ale přesto že k počítačům chodila nikdy jsme se nesetkaly. Začalo se mi po ní stýskat a začala jsem o ní přemýšlet. Přestože to byla myš byla mi sympatická a nějak jsem si ji oblíbila.

    Až jednou jsem ji uviděla zase, a nebyla už bílá, ale měla na hlavě čepici. Skovávala pod ní svůj špičatý čumáček a dělala, že mně nevidí. Bylo snad chladno nevím, ale tma byla. Jela jsem do háje, a co se nestalo myš tam jela také. Asi tam myši bydlí, a ja to měla domů stejně daleko jako od kostela. A budu ji mít tak nablízku o pár chvil déle. A co se nestalo myš se osmělila a dokonce mne dohnala. To bylo neuvěřitelné. Ptala se jestli se nebojím, ja si pomyslela co jí to napadá já a bát se tady v háji. Teď už vím, po nějakém čase kamarádění s myší se ze mne stala poloviční myš a jednu dobu myš úplná.

    Pak už jsem chtěla být s myší stále. Ale celé se to nějak rozkmitalo po tom co jsem se myši začala bát a když jsem se nebála já myši, bála se zas myš mne. A tak to šlo měsíce. Když jsem zjistila, že myš se může taky naštvat a to byl teprve mazec. Bývala jsem kvůli myši doma a myš běhala po venku. Přicházela večer v zašpiněném vojenském oblečku a bývala i opilá. Nevěděla co povídá a mně bylo smutno. Často mi, ale volala když jsem byla jak se říká čarodějnici na lopatě. A rozzařovala mou smutnou tvář jak jen to šlo. To byl krásný čas.

    O všem přišla zima a já ztratila práci, vysněnou a ideální. Musela jsem jít dál a tak to začalo. Taky v chování myši se něco změnilo. Začala být najednou zlá a nedůtklivá. Myš bývala velmi hodná a pozorná, to se jakoby zvětšila a začla mi vyprávět co kde viděla a pak se rozdělila o jídlo a někdy mi i umývala záda. A to bylo, protože kdyby se namočila byl by s ní konec. Nevěděla jsem proč je taková a nenechala jsem si to líbit a to bylo ještě horší. Myš mi začala vyčítat mé ustrašené chování a moje chyby, které jsem udělala v zmatku, který pramenil z toho že jsem přišla do jeho světa z úplně světa jiného. A pak mi jednou myš řekla, že je nemocná, vážně nemocná. Docela mně to rozdrtilo. Začala jsem se o ni bát a přestala myslet na všechno ostatní. Kdyby tak myš neumřela....říkala jsem si. Ale to nešlo. Zůstala jsem sama. -rv-

    O chlapci a rybě

2006

Zpověď

  Tento rok byl pro mne rokem sbírání mnoha různých zkušeností a sbírání odvahy. Získávání zkušeností jak navazovat kontakt a využívat svých schopností a znalostí. Byl rokem odražení se. Už na podzim tohoto roku jsem získala první projekt rodinného domu. Investor nebyl vůbec přístupný jiným myšlenkám než svým a spoupráce byla velmi komplikovaná a náročná. Ale dostala jsem se přes tento problém a letos se bude za pár dní zahajovat stavba. Ale všechny mé ideály a znalosti utrpěli setkáním s tímto klientem značnou ztrátu a velmi pošroumány museli vstát doslova z kolenou a jít dál za dalším projektem.-rv-

2007

Svítání

  Tím byly další dva projekty, opět obytného charakteru, ale neméně zajímavé. Rekonstrukce domku z 50.let nedaleko Prahy, příměstské aglomeraci a novostavbu rodinného domu ve středočeském kraji. V obou případech se přiznám musela velmi ovládat své záměry a udělat řadu kompromisů z hlediska výtvarného. Je to pro mne jako architektku složité a ráda by jsem v budoucnu nalezla duši spřízněnou a umění vytvořit přívětivý a zajímavý prostor nakloněnou. Ujišťuji se, že je takových  několik, určitě si jich vážím. Chtěla bych začít naplňovat a uskutečňovat svou představu Smyslové a Smysluplné architektury jak ji vidím já. Naplnit architekturu poezií a rytmem, tvořit architekturu takovou jaká se jen dá zkusit a obnovit. Jednak miluji staré objekty jejich kouzlo, ale také je chci oživovat a dávat jim novou funkci. Architektura je krásná a duchaplná disciplína. -rv-

"Která může lidem mnoho přinést a nic vzít."

2008

Studium ikonografie a ikonologie architektury

Příprava doktorská práce                                                                    ing.arch.Radka Vojtová

 

Téma :           Ikonologie a ikonografie v současné architektuře

 

Datum :                     Započetí práce Rok 2007/ měsíc září

 

Název :                       TVAROVÁ SYMBOLIKA V SOUČASNÉ ARCHITEKTUŘE

 

 

 

Obecné definice pojmů :

 

Erwin Panofsky           německý historik umění*1892 +1968,charakterizoval tři vrstvy v umění

Předikonologie              motivy jsou identifikovány na základě naší praktické zkušenosti

Ikonografie                 nauka o námětu um. díla, umělecké motivy spojujeme s tématy a pojmy, je to popis, klasifikace také obrazopis,       metoda

Ikonologie                  nauka o výkladu výt. díla, odhaluje vnitřní význam, interpretuje symbolické hodnoty díla, komplex mravů zobrazované epochy, srovnávání, věda

Michael Ajvaz             spisovatel *1949, současný představitel magického realismu v literatuře, vynálezce pojmu fragmentarismus

Fragmentarismus         spojování nesourodých částí v umělecké dílo

Fragment                    část, útržek , střípek

Metafora                    konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti

Citace                        uvedení kratší části obvykle doslovné

Kulisa                        plochý kus materiálu se zvlášť upraveným tvarem okrajů a výřezů

Znakovost                  význam znaku vyjadřuje

                              obsah znaku sděluje

Fenomén                     jev, smyslová zkušenost

 

Otázky a odpovědi k tématu :

 

    1)Jaká je hodnota činnosti jako je vkládání os a směrů do architektury v vztahu k obyčejnému člověku?...Morální ohled na ostatní, nevratnost

 

                      2)Do jaké míry je taková činnost pro obyvatele architektury čitelná?...Zjevnost a skrytost znakovosti architektury

 

                      3)Lze říci, že ikonografie architektury je vnímání architektury vizuálně na základě tvaru a tvarosloví?...Ano, ikonografií architektury se myslí zobrazení architektury nebo jejích návrhů do roviny. Za ikonografii architektury lze považovat všechny plány, fotografie, perspektivní zobrazení i vizualizace. Ať se jedná o nerealizované studie a projekty nebo o realizace. Můžeme říci, že se jedná o náhled ikonografický.

 

                      4)Lze říci, že ikonologie architektury je vnímání architektury zevnitř dle jejího prostorového uspořádání, dle pocitů člověka uvnitř?...Ano, psychologické posuzování architektury patří do tzv. předikonologického náhledu na umění dle Erwina Panofského. Nejedná se ale o hlubší obsah nebo význam díla. Jde jen o její působení na člověka dle určitého tvaru a barvy a velikosti, nedozvíme se, ale jaký má ten či onen tvar význam z hlediska historického,  náboženského nebo společenského. Neřekne nám proč byly užity právě tyto barvy.

 

                      5)Může nám ikonografie a ikonologie pomoci v poznávání architektury?...Ano jistě. Právě ikonologie se zabývá vysvětlením díla z hlediska vnitřního významu.Vysvětlit obsahové roviny metodou srovnávání a interpretace.Zde se jedná o náhled ikonologický.

 

                      6)Je ikonografie a ikonologie zprostředkováním řádu?O jaký řád se jedná?...Ano, v širokém smyslu. Řád nalézáme v mnoha odvětvích lidského konání. Ikonografie je řádem čar, které můžeme číst jako architekturu jen pokud jsou sestaveny dle daných pravidel, tedy řádu. A nebo řád vztahu, jenž může vzniknout také na základě nějakých pravidel,a to porovnávání jednoho s druhým.

 

                      7)Jsou to prostředky k dorozumění se mezi architekty, projektanty, staviteli a dalšími disciplinami jako je psychologie, sociologie, filozofie a antropometrie i antropologie?…Ano, jsou to záchytné body.

 

                      8)Může ikona vytvořit Genius Loci? Lze se s tím setkat?...Ne docela ,pojem Genius Loci je příliš subjektivní, aby se dalo na takovou otázku objektivně odpovědět. Přestože o Geniu Loci existuje obsáhlá kniha, je to stále popis stavu – působení místa, které může být ovlivněno i okolním prostředím v určitém čase – večer ráno déšť slunce zima teplo atd. Nejedná se dílo jako takové, jak bylo stvořeno z jakého důvodu. Ale určitě může pomoci, podílet se.

Literatura Genius Loci

 

                      9)Je ikonologií inspirace Kubismu v architektury malířstvím?...Ne, nejprve je nutné říci, že architektura nepřebírala žádné vzory z malířství, ani naopak. Obě disciplíny se vyvíjeli paralelně a v počátku byly i názorové sdělení odlišné podstaty. Nebyla mezi nimi žádná závislost. Architekt Pavel Janák ve svých tezích vychází z německé literatury, která zosobňovala expresionismus, a kubismus v architektuře byl podle něj a jeho příznivců projev geometrické moderny. Kubismus bylo tehdy hanlivé označení, které bylo oficiálně přijato až později. Architektura kubistická hledala povahu hmoty a prostoru, chtěla na povrch zobrazit působení sil uvnitř. Což je jistě odlišný názor než měli malíři. ..Ale snad bychom si mohli položit otázku jinak….

Literatura James Joyce

 

                      10)Je ikonologií příchod kubismu do architektury a není-li to také tzv.breakpoint v architektonické tvorbě a názoru?...Je otázka k zamyšlení, protože kubismus v architektuře se svým postojem ikonologii vymyká. A to tím, že ho není s čím srovnávat, vzniká živelně ze současných podnětů bez hlubších významů, jako v Egyptě pyramidy nebo v gotice chrámy. Nebo nemáme dost důkazů a vymyká se zdánlivě. Musím se odkázat na dílo PhDr. Pavla Škrance jež tento problém odhalil přede mnou a mezeru doplňuje.

 

                      11) A jak je tomu dnes v současné architektuře?...Kam se dá studiem tvarosloví současné architektury dojít a čemu vlastně dnešní architekti věří. Ptám se po víře, neboť ta vždy ve velkých, ale i menších epochách lidstva udávala vkus a symboliku, tak i tvar a dekorace architektury. Dnes jde často o recesy. O touhu po kráse v dnešním chaotickém světě. A hudba je novým nastoleným řádem pro dnešní estetiku stavby. Hudba je inspirující cestou ke kráse, ale také chceme mít dokonale ozvučené sály a akusticky kvalitní prostory. Další technologie jen ukazují standart stavby , ale neovlivňují názor na krásu ani tvar a proporce tolik jako akustika a hudba.

 

 

Ikonografie má význam v architektuře, jako jazyk nebo matematika, tak i v jiných naukách než je architektura. Nebýt jazyka, matematiky nebylo by nic a nebýt ikonografie nebyla by architektura. Architektura by existovala i bez staveb, což je novodobý fenomén. Bylo nakresleno a vymodelováno a vymyšleno tolik co nám umožňuje pro realizaci vybírat to nejlepší a nejen to, v některých půdoryse administrativních staveb můžeme vidět počítačové matherboardy, na fasádách zas čárkové kódy nebo jiná sdělení, také nám to umožňuje diskusi, která je základem akademie, novodobě University, jak ji chápeme v historickém kontextu.

 

Diskuse je založena na konfrontaci a prostředkem konfrontace je antiteze. Tzn. v protikladu k románu vzniká antiromán jako prostředek k ospravedlnění jiného názoru nebo jiného vkusu a požadavku. V architektuře např. ve 30 letech docházelo k odkrývání, k ukázání stavby až na její vnitřek,i přestože to bylo ošklivé, vše ostatní byla nuda, nebo k odstraňování ornamentu v důsledku názoru „less is more“. Tato diskuse doslova rozpoutala tsunami vývoje moderní architektury, domnívám se, že Center Pompidou se svými obrovskými trubkami na fasádě je předkem High-tech architektury jako sálové počítače předky dnešního PC. A právě taková přirovnání myslím si mohou naplnit dnešní pojem ikonologie.

Nová díla také velmi ráda dávají více hmot do protikladů, což je dalším fenoménem doby. černá a bílá, matná a lesklá, hladké a vrásčité nebo velké a malé aj. To je důkaz sociologického a sociálního podtextu v architektuře. Bez něho nemůže být architektura správně nazírána ani chápána a vykládána. Příkladem je Museumquartier ve Vídni od architektonické skupiny Ortner a Ortner nebo Vila Nero a Vila Bianco v italském kantonu Švýcarska od… S takovými pokusy přišel už Oskar Niemayer v období postmoderny, ale ve větším rozsahu se začala uplatňovat až v 90.letech 20.století a po roce 2000. Může to být i dialog, který se v architektuře odehrává, a to vnitřní dialog, který vede tvůrce nebo přenesený dialog.

Novými náboženstvími jsou dnes také filmy, kultovní příběhy a postavy. V nich nacházíme scifi prostředí, které pak zatoužíme mít kolem sebe nejen na obrazovce nebo filmovém plátně. Chceme prožívat to samé co osobnosti příběhů. Například sportovní klub 007 v Harrachově. Je to centrum pro zábavu, ale co má společného zábava uvnitř s architekturou a stavbou? Je to architektura?

Geometrie a stavění podle jejích zásad bylo výsadou architektury už ve středověku a dívá-li se někdo na architekturu skrz čtverce a rovnostranné trojúhelníky nemusí v dnešní architektuře nalézt vůbec nic a může být velmi zklamán. Je to účel architektury zklamat jejího návštěvníka? Ne to rozhodně není.

Měla by tedy architektura obsahovat všechno, měla by být navrhována komplexně s nadhledem a měla by obsahovat vše dosud poznané. A otázka zní jak to tam dostat? Jak navrhnout takovou stavbu? To je úkol pro skutečné architekty. Lze se dnes ještě oprostit od všech proudů a směrů a věd a najít něco zcela nového? Nebo je nutné probádat některou z cest a dojít až na její konec a pak uvidět co ještě nikdo neviděl. Jistě teoreticky to možné je, ale prakticky velmi náročné. Třeba kdyby se člověk obklopil spolu s počítačem všemi informacemi z nějaké oblasti, jeho mysl by byla každým okamžikem atakována jen těmi vybranými informacemi v souvislostech a to tak, že by ve stanoveném časovém úseku ve kterém může lidská paměť toto obsáhnout, všechny tyto informace, mohl by něco objevit. Lidská paměť je neprobádaná oblast. Lze s ní pracovat, když může selhávat? Třeba je to dnes možné jen do určitého věku člověka a pak už ne.

A je tu přede mnou další otázka: Může jiný architekt realizovat myšlenku druhého architekta bez jeho svolení? To je také problém dnešní doby a architektury tedy také. Je to zájem vyšší, že je myšlenka realizována a nebo je to krádež. Pokud se tak stalo bez jeho vědomí. Existuje mnoho výmluv na toto téma, ale je dost dobře možné, že to nejsou jen výmluvy. Je možné že podněty k realizaci některých věcí, myšlenek staveb dostáváme od nějaké samostatné síly či bytosti, se kterou se individuálně setkáváme skrz naše myšlenky v různých časech a pořadí. A každý pro realizaci tohoto podnětu můžeme v danou chvíli udělat maximum, ale nemusíme udělat nic a nebo prostě jen to co je v našich silách. Máme předsudky, máme různou sílu, odlišné přesvědčovací schopnosti a i další aspekty. To vše utváří architekturu.

A teď co to je to co nám zprostředkuje vizi, představu něčeho krásného, něčeho jiného a třeba i nového? Je to jedno a pohybuje se to nebo je jich víc a jsou stejné? Protože produkují stejné myšlenky , ale jiným lidem na jiných místech a v různých časech. Teorií je víc a mohou vzniknout nové další. Existuje pravda v architektuře? A máme ji hledat? Já myslím, že ano.

 

„Architektura je hledání pravdy ve všech směrech, architektura nesmí být krádež.“

 

 

 

 

 

Architektura má kromě jazyka a matematiky také svůj jazyk a tím jsou archetypy. Architektura je obsahuje, tím se architektura odlišuje od jiných staveb. Stavby pak mohou být díky svému obsahu více či méně primitivní. A pro různé pozorovatele různě srozumitelné a třeba také nudné. Časem se vytvářejí z potřeb člověka i nové archetypy. Úkolem architekta je, aby byly z lidského pohledu co nejkrásnější.-rv-

 

 

Rozbor stavby architektů atelieru Lennox

[15-04-2008]Autor : Radka Vojtová

  Příklad ikonografie lze v současné architektuře skutečně najít. Jedná se o dům architektonického atelieru Lennox architekti a jejich domu s názvem Dům Šnek…viz obr.realizovaného v r.2007.

Všechno by se mohlo zdát ideálním příkladem originálního ztvárnění s možností ikonografického zařazení a popisu, jenže bohužel jde už o zopakovaný koncept z doby dřívější a to studentského projektu Dům pro mne v Atelieru arch.Aleny Šrámkové z roku 1997, kde autorka popisuje koncept šnečí ulity jako ideální příklad pro postupné zintimňování obytného prostoru. Cituji z autorské zprávy :   Jednalo se o malý domek pro dvě osoby s orientací obytného pokoje na sluneční stranu. Či předešlé studentské práce v atelieru p.arch Koska Atelier pro umělce z roku 1996, kde základem dispozice byl taky spirálovitý tvar a dále pohyb slunce po obloze v průběhu dne…viz obr.      

Atelier  arch. Aleny Šrámkové  a  arch. Pavla Kolíbala

  2.semestr  červen 1997 

          Atelierovou semestrální prací bylo navrhnout dům - "můj dům" do kvádru 9.9.6 m (vnější rozměry). Ze zadaných rozměrů jsme mohli volně ubírat nikoliv však přidávat. Dům jsem navrhovala jako svůj "vlastní dům", dům podle mých představ a podle mých potřeb mladého člověka. Snažila jsem se vytvořit prostor příjemný pro bydlení, který by mi umožnil volný pohyb, ale i nejhlubší soukromí, prostor, který by byl zajímavý ne složitý, ale aby ho hned každá návštěva neprokoukla, prostor, ve kterém bych měla jistotu, a který by mne neučil se v něm schovávat, nýbrž prostor, který by mne vychovával. Dispozici jsem založila tak, že při pohybu domem bych vykonávala část spirálovitého pohybu - jako ve šnečí ulitě. Prostory a plochy jsem uspořádala tak, aby čím jsou dále na spirále, která začíná u vstupních dveří a končí na terase - na vrcholu, tím jsou intimnější. Chodbu jako vstupní prostor jsem zvolila proto, abych se při příchodu domů nemusela zastavit v těsné předsíni přeplněné šaty a botami, ale mohla volně pokračovat v pohybu, přitom si odložit svršky na nepravidelně rozmístěné věšáky a potom vstoupit do velké denní místnosti, kde už jsem očekávána. Neboť okno ve vnitřní stěně umožní tomu kdo už je doma mne vidět a žádné dveře nebrání tomu, aby mne slyšel. Všechny denní činnosti se budou odehrávat v jedné velké místnosti. To proto, aby se vytvořil prostor pro volný pohyb, kde mohu udělat dlouhý krok jako na ulici. Pracovní stůl s knihovnou jsem umístila ke střední zdi a orientovala do volného prostoru s tím, že při práci budou před stolem a kolem stolu plány a papíry. Sezení pro odpočinek nebo s návštěvou je pro pohodu v rohu, ale zároveň v prostoru, aby se roh nezatemnil a neznepřístupnil. Nábytek by měl postávat volně a být přemístitelný. Sezení je možné volně po zemi jak koho zrovna napadne. Jídelní stůl stojí už pevněji v druhém rohu, také není přistavěn ke stěně, aby byl kolem něj umožněn volný pohyb. Aby byla možná případná manipulace na zahradu a to "oknem - dveřmi" (běžně otočné okno ve dvojitém rámu s variantou otevření jako dveří) v tomto rohu místnosti. Stupeň, který je za tímto "oknem - dveřmi" je jako součást nábytku, pro posezení se snídaní. Je vyšší než podlaha uvnitř místnosti a tak tím, že na něj stoupám, nesestupuji jím na úroveň zahrady, mám pocit, že jsem napůl uvnitř a napůl na zahradě. Snažila jsem se vytvořit i dobrou vazbu koupelny na ostatní prostory. Ložnice není pro pocit bezpečí, mít přehled v domě v noci, oddělena od ostatních prostor pevně - dveřmi, jen opticky proudem světla mezi oběma okny v horním podlaží.  Okna v domě jsou situována tak, že při pohybu v domě jdu vždy tam, kam mi ukazuje světlo okny padající dovnitř. Materiály jsem volila takové, aby byly stálé a trvanlivé a působily bytelně. Na podlaze by měly být v celém přízemí dlaždice většího formátu (30/30), glazované, v koupelně stejné, ale menšího formátu (15/15). V horním podlaží by byla podlaha z fošen. Koberce by byly přehozeny okolo postele a u sezení pro odpočinek. Dům je z režného zdiva v kombinaci s betonem na soklu a pozinkovaným plechem bez nátěru na oplechovaní atiky a oken a chrličů.

  Když pomineme tuto skutečnost, že je to koncept převzatý z teoretické studentské práce, je velmi zajímavé, jak se koncepty dostávají – jakou cestou a za jakou dobu do praxe a realizace a kdo jsou jejich autory. Dostane se těmto autorům nějaké odměny?

Cituji z autorské zprávy atelieru Lennox(zdroj www.archiweb.cz  zde najdete i obr. dokumentaci)…

NÁZEV DŮM ŠNEK  Důraz byl proto kladen především na vytvoření dostatečného soukromého prostoru nejen vnitřního, ale i navazujícího venkovního, který by byl zároveň optimálně orientovaný ke světovým stranám….“

 „Objem domu je uspořádám nad půdorysem tvaru písmene "U". V rámci tohoto "U" se objekt postupně zvyšuje, od jihozápadního rohu, zvedajícího se z rostlého terénu až do protějšího části, v jejímž konci výška umožňuje vložení mezipatra. Tvar využívá dané morfologie terénu…… jižní, nejnižší trakt sdružuje technické zázemí domu - garáž, dílnu a sklad. Jeho hmota je navržena tak, aby pohledově uzavírala venkovní prostor a zároveň mu neubírala slunce z jihozápadu. Vstup z ulice je řešen v rámci krytého zápraží, které jej zároveň spojuje se vstupem do garáže. Kolmá vstupní hala nabízí první pohled do atria, je vybavena šatnou a sociální zázemím. Obytné prostory jsou sdruženy kolem vzniklého "poloatria", kam se také otvírají prosklenými stěnami. Menší prostor ve střední části je uvažován, jako samostatná "garsoniéra"…

 A teď se ptám je správné zacházet s přírodou tak daleko do domu. Ano to jistě, toto je velice zdařilý příklad a mnohokrát za něj architektům Lennox děkuji. Ale, vada je ta, že architekti Lennox nejsou schopni vyjadřovat se o své architektuře způsobem odpovídajícím jejich vzdělání a úrovní. To jak si porozumět s investorem je něco jiného než podat recenzi na dům veřejnosti. Architektura je skutečný obor , který má svou terminologii a tu nelze v žádném případě vynechat. Proto jsme svá ega na Vysoké škole kultivovali a vzdělávali, aby se nám taková věc jako se stalá pánům architektům Lennox nestala. Degradovat architekturu jako disciplínu na pouhou dětskou hru a slovník, je nepřípustné a neodpustím si silnou kritiku takového omylu.

Stavba je ve výsledku docela hezká, i praktická a její kvalita se prověří až časem, známku za estetiku získává ode mne kladnou, ale z etiky zápornou. –rv-

...čtěte dál....

 

Tunel propojil Jelení příkop na Pražském hradě

 

 

 

[04-09-2002] Autor: Jaromír Marek

V úterý odpoledne byla otevřena nová část Pražského hradu, Jelení příkop. Návštěvníci Pražského hradu mohou nově procházet valem Prašného mostu. Dolní a horní část Jeleního příkopu propojil tunel, který otevřel prezident Václav Havel s manželkou Dagmar. Právě jejich nadace Vize 97 se podílela na financování stavby, která stála asi 30 miliónů korun. Podrobnosti má Jaromír Marek.

 

Stavbu průchodu valem Prašného mostu zahájil prezidentský pár loni v červnu. Cílem stavby bylo umožnit Pražanům i návštěvníkům hlavního města procházet celým Jelením příkopem. Už před třemi lety byla zpřístupněna první část trasy dolní částí Jeleního příkopu z Klárova, částečně po visutých lávkách. Jak uvedl prezident Havel, o otevření hradu veřejnosti usiluje už od svého nástupu do funkce.

"Když jsem před téměř třinácti lety přišel sem na Pražský hrad, nepřestával jsme se divit. Byl to podivný, tajemný zámek s bezpočtem budov a zahrad, který byl v podstatě uzavřen veřejnosti."

Havlův záměr otevřít, jak sám řekl někdejší tajemný policejní prostor veřejnosti, se skutečně podařilo naplnit. Nyní navštíví sídlo českým panovníků každoročně navštíví kolem pěti miliónů lidí.

Nyní mohou návštěvníci přicházet z Klárova podél Chotkovy ulice do dolního Jeleního příkopu. Dále trasa pokračuje podél Brusnice až k valu Prašného mostu. Po průchodu více než osmdesát metrů dlouhým tunelem se návštěvníci dostanou do horní části Jeleního příkopu až k takzvané bažantnici a k severní bráně Pražského hradu.

Jelení příkop, v podstatě údolí potoka Brusnice chrání Pražský hrad na severní straně. Do poloviny 18. století byl využíván k chovu vysoké zvěře. Na konci 18. století byl potom příkop rozdělěn kamennou hrází na horní a dolní část. Nyní, po více než 200 letech jsou obě části opět propojeny.  

 

Rozbor stavby architekta Josefa Pleskota

 

 

[15-03-2008]Autor : Radka Vojtová

  Z tohoto článku vyplývá, že stavba takového charakteru nemá z architektonického hlediska žádný význam. Propůjčuje se politickým silám, dodat jejich tlaku ospravedlnění a to je pro architekturu si myslím škodlivý aspekt. Jsou v historii příklady, kdy architekti sloužili politickým vůdcům a hřáli se na výsluní a sklízeli slávu s daným režimem, ale kdybychom to takhle na rovinu řekli bývalému panu prezidentovi Václavu Havlovi, asi by se mu to nelíbilo. Jak uvádí autor článku p.Marek Havlovi Hrad připadal jako Tajuplný zámek - zámek s velkým Z je Zámek Kafkův, náš velký spisovatel a osobnost uznávaný nejen u nás, ale i v zahraničí. Nezradil tak Havel svého souputníka, literáta, když nechal takto hrad provrtat? Co má znamenat věta „…zpřístupnit hrad věřejnosti…“ pokud ji pošleme na sídlo státních představitelů někudy zadem, kde se v 18. století pěstovala lovná zvěř ? Pro koho má sloužit tato cesta? Nepřipravujeme tak důvěřivým turistům nějakou léčku?
  A pak Ocenění Brick Award 2004 by nemuselo být za kvalitu nýbrž za kvantitu,  …„Gratulujeme, děkujeme jen tak dál!“.... A výroba si mne ruce jak to pěkně funguje. Každý tu máme svou úlohu a svou práci, ale pokud máme takovou moc jako má architekt, buďme obezřetní bystří a rozhodujme se správně a dotahujme dílo do konce. Ať architektura v nás navozuje správné pocity. Stavíme ji pro sebe. Dovolte mi kritiku, nedělejme ani v našich myšlenkách z Hradu „průchoďák“, ať nám tvorba architekta Pleskota nepřipadá tak povrchní a vágní, jaksi klouzající po povrchu věcí a slov. Vyrůstající, když někdo povýšil hlas nebo pozvedl ruku.

  Zamyslím li se, mé pocity z této architektury nejsou takové jaké se o ní píší. Mne nestačí takové gesto. Proč pospíchat v tak důležitých místech se stavbami bez charakteru … a nebo si opravdu máme myslet, že je to gesto politické? To by bylo dosti bolestivé pro všechny kdo architekturu považují za své životní poslání. Proč nemá stavba více historického obsahu, příliš se osvobozuje od svého okolí a ztrácí žádoucí kontext.
   Musím se dál pozastavit nad tím jaký tvar pan architekt zvolil. Elipsa není tvar pro ozvláštnění a není mystická. V Praze máme takového tvaru především díla technická, jako jsou stoky a kanalizace. Samozřejmně pokud by stavba plnila tento účel a nepsali se o ní takové ságy a nebyla zahrnuta do turistických stezek, je určitě stavbou v dané oblasti kvalitní, možná až příliš drahou na svůj účel, ale v novodobé architektuře hradu navazující na tvorbu významného hradního architekta Josipa Plečnika v období 1910-1930.... V letošním roce 2008 nakonec bude už zpřístupněna Rudolfova štola. Můžete se tam jít brzy podívat? To považuji za správný krok, to je to hledání pravdy, o které by se každá architektura měla pokusit a nelhat ani nestavět nějaké náhražky.

   Zde bych citovala slova mého učitele Phdr. Pavla Škrance, který reagoval na toto moje konstatování slovy  “…to je otázka, má-li mít mystický prostor - tvar kanálu?…“ a já myslím, že nemá. Tvar mohl být zvolen jiný, např. rovnoramenného trojúhelníku, který by nám evokoval vstupy do Mykénských pohřebních svatyní a naplňoval pocity, které bychom měli mít když se blížíme k místu s takovou důstojností jako je Pražský Hrad. Stále se tu nabízí otázka učelu této stavby.
  Nemohu vytknout zpracování povrchů a design ploch, ale pohyb po roštu ještě více umocňuje dvojakost významu tunelu. „..a nebyla to dříve přece jen štola nebo stoka?...“ napadne každého návštěvníka, "… co je asi pod roštem, co přede mnou ukrývá?..." …zmateně hledá v průvodci vysvětlení a najde, že místem protéká potok. Znuděný návštěvník jde tedy dál a celé jeho dobrodružství končí v zmatenosti dneška. A ztratí vhled do kouzla architektury a mystiky krásného Pražského Hradu neboť je porušena. Mystika se rozplyne. 
  Pokusím se o pozitivnější náhled na věc. Můžeme se pokusit vystoupit z kategorizace architektury do stylů a začít tu dnešní dělit do žánrů. Snad je to právě pokus o stvoření architektonického žánru. Tak jako známe v literatuře „frašku“, nebo lépe „satiru“, mohla by být taková témata i v architektuře?  Dílo je možná ještě nedokonalé, že mne takový pohled nenapadl hned, ale až po přečtení detailů o historii Jeleního příkopu, ale je možná první. Jelení příkop z faktů nebyl jen oborou pro lovnou zvěř byl také domovem medvědů pro pobavení obyvatel hradu. Nedaleko bylo obydlí medvědáře a ponocného, jehož zkamenělý obraz tu stojí dodnes. Za zmínku také stojí, že v 18.století podle dochovaných zpráv byly Mladoty ze Solopysk v Jelením příkopu těženy "vzdušná sůl, vzdušná voda a vzdušný olej". Tento trojí zázračný preparát Mladotové dobývali z hradčanské břidlice nad potokem Brusnicí, takže záhadné chemické pokusy které Mladotové provozovali ve Faustově domě na Karlově náměstí měly možná mnohem praktičtější zaměření, nežli by se zdálo.  

  Jednalo se tedy panu architektovi o jinou pohádku než o tu Kavkovu? Zviditelnit prostší a šťavnatější stránku tohoto místa, to mu buď  ku prospěchu. Ten tunel chce říct jsem krásný, jsem zvlášně osvětlený, mám jedinečnou polohu, ale zároveň křičí jsem naivní, ...je suis ľarchitecture naïve..., jsem ale živý, jsem nepochopitelný, jsem zakázaný. Proč naivní? Naivní, protože je plochý ve svém významu. Proč nepochopitelný? Je nepochopitelný, protože se podobám stavbám francouzkých architektů. A kdo může pochopit francouzkou architekturu, když nestudoval francouzskou kulturu a nežil s Francouzi pod jednou střechou nechodil s nimi po ulicích. A proč je zakázaný? Protože je nedokonalý. -rv-

 

 

...abyste si nemysleli, že je pan architekt Pleskot je u me v nemilosti, tak to není...byl a bude mým vzorem a proto čtěte dál...

 

 

 

 Pleskotova banka v Radlickém údolí

[25-05-2008]Autor : Radka Vojtová

  Radlická stavba banky splňuje veškeré představy o středoevropské architektuře. Myslím, že je jo velmi zdařilá stavba. Výborná ve volbě měřítka i kompozice. Obrovské dvorany sice působí dojmem, že nemají využití, ale zcela splňují nároky na touhu architektů vytvořit něco mezi vnitřním a vnějším prostředím. S prostorem takového charakteru se u nás jinde nesetkáte. Intimní tichý prostor, přesto civilní a veřejný a přesto neodpudivý a stísněný jako vstup dospělé části Motolské nemocnice…..Použití materiálů je na místní poměry až zázračně vkusné a ladící s prostředím. Zvládnutí takového úkolu v takovém rozsahu je obdivuhodné. Líbí se mi skromnost s jakou k řešení p.arch.Pleskot přistoupil, že se nejedná o nějaké gesto ke zviditelnění jeho osoby, ale o velmi kultivovaný projev vyspělé inteligentní bytosti s ohledem na všechny možné aspekty. Ta stavba je pohledná, je v lidském měřítku a je geniální.-rv-

 

...další příspěvky...

 

Recenze na projektovaný Dětský Hospic v Malejovicích architekta Víta Poláka

 [29-05-2008]Autor:ing.arch.Radka Vojtová

  Jedná se o silný moderní koncept vyšlý z autorova tušení o postmoderně, ta začala s dispozicemi pracovat jako se složitými zámeckými dispozicemi, začaly se moderní dispozice historickým v některých směrech podobat. Hlavně svou složitostí a návaznostmi, není od tématu říci, že dnes se mnoho podobných zařízení do zámků umisťuje, pravděpodobně proto, že dané funkci vyhovují. Zde se však jedná o dispozici a tak autor zvolil takový koncept. Snad vědomě… Tato stavba si však ještě uchovává některé tradiční prvky, které dělají stavbu malebnou a přívětivou. Dost možné je, že autor se nechal inspirovat či hledal vzor už v baroku. Je také velmi pravděpodobný vliv a tvarová shodnost s chrámem S.Giacomo degli Incurabili v Římě z let kolem 1590. Kde na oválném půdoryse je navěšeno celkem 6 kaplí a cetrálně na ose oltář. Ke chrámu pak přilehá celý komplex kláštera. Je to období Borrominiho a Berniniho staveb. Doporučuji shlédnout a porovnat tyto dvě stavby až bude hospic realizován. 

 Dvůr je klidný, až knižně obrazný a vzrušující, podněcující k přemýšlení o hezkých věcech. Projekt je současný a koncepčně silný, ubytovna v tvarech organických a zaoblených  tvaru obdélníka s vypouklými stranami kontrastuje , ale i se začleňuje do dispozice půdorysu zázemí s kaplí. K bydlení jsou tu k dispozici prostory klidné a tvarově čisté a přehledné, takové aby nás nerušily při odpočinku. Prostory zázemí jsou všelijak navázané a propojené tak, aby všechno fungovalo. Stavba myslím, je pokroková či znovuoživující, odvážná a bude postavena pro skutečný život. Takové dispoziční řešení leželo hluboko zakořeněno v autorovi a musím kladně ohodnotit tuto práci a ukázat ji ostatním. Už se těším na letecké snímky tohoto komplexu, model vypadá velmi dobře.

 Otevřený a uzavřený oblouk je opakujícím se prvkem tvorby pana architekta Poláka. „…Oblouk otevřený a konkávní je symbolem ochrany člověka v nebezpečí…“, jak řekl pan Polák. Oblouk a kruh pospolu jako symbol ochrany a společenství, podobně jako když různými způsoby spojujeme dlaně.

Vnitřní členění hmot stavby je z provozního hlediska postupné a bylo při jeho projektování myšleno, právě nejvíce na ochranu lidí v nich žijících. Příchozím se postupně otevírají dveře a tak i prostory dle toho, kam až mají být vpuštěni. Ale i obyvatel-resident hospice je připravován ze své strany na příchod někoho zvenčí. Alespoň taková je myšlenka autora. Jestli se mu to podaří v realizaci si budeme muset ještě nějakou dobu počkat… Interiér bude především ze dřeva a při projektování už se vymýšlí, aby dřevo skrylo prvky nemocničního zařízení, tak aby si malý obyvatelé připadaly spíš jako na prázdninách v chalupě nebo doma.

 Já panu Polákovi moc fandím a byla bych ráda, kdyby interiérové prvky a myšlenky byly tak výrazné, aby nás hned při první návštěvě oslovili svou funkcí. –rv-

  Recenze na Gheryho Tančící dům

[18-06-2008]Autor:ing.arch.Radka Vojtová

  Nebudu dlouze popisovat něco co mi už delší dobu leží v hlavě, ale Tančící dům je hezký dům. A má své kouzlo a svůj ve světě ojedinělý nápad. Dvě tančící postavy Freda Astera a Ginger jsou v sobě vpletené doslova v objetí před konečnou pózou vystoupení. Jsou plni napětí a očekávání potlesku, jsou v tu chvíli jediným tělem, jedinou bytostí komunikující těmi smysly, které znají jen tanečníci. A to je mnoho z nás, všichni chodili do tanečních, ne všichni ale dosáhli toho co tito dva splynutí s hudbou a tóny a tak podobně možná splývá dnes tento dům s ruchem Rašínova nábřeží a nikdo už ho tak tvrdě nekritizuje ani puritánští a opatrní památkáři. Co mohu říct o interiérech, je to že před začátkem užívání a před nastěhováním se firem zvyklých na klimatizaci a děsné podhledy a divný nábytek byl mnohem hezčí.-rv-

  Kritika výsledku mezinárodní soutěže na Národní knihovnu na Letné

[18-06-2008]Autor:ing.arch.Radka Vojtová

  Velmi kritickým okem se dívám i na výsledek soutěže na Národní knihovnu na Letné. Pokud začneme posuzováním místa pro stavbu takového komplexu, tak odborně a po průzkumech provedených panem doktorem Rostislavem Šváchou, který téma rozebírá v jednom ze svých článků do novin uveřejněných také na internetu, do dnes historických urbanistických plánů architekta Pavla Janáka ze, kterých ty dnešní jistě vycházejí je místo ospravedlnitelné. Bylo tam se stavbou takového významu počítáno a mně vždy stromy a keři zarostlá točka tramvají připadala jaksi živelnou pohromou v místech tak reprezentativních jako jsou tato. Jedná se přece jen o cestu k Pražskému Hradu a také pro Prahu významné stavbě pro sportovní utkání. Nejen, že neudržované keře jsou zdrojem odpadků a nečistoty všeho druhu, ale jsou nehezké a vytvářejí bariéry. Pokud je někde navrhujeme musíme s jejich vlastnostmi také počítat. Proto jsem byla ráda, že se v těchto místech začíná cosi dít, ale to jsem ještě netušila co. Jsem výsledkem tak zklamaná, že bych plakala.

Prvním důvodem je vítěz soutěže a to architekt Jan Kaplický,a to proto že si myslím, že měla být dána šance zkušeným a stavějícím architektům, kteří tu žijí a místo znají. Pan architekt je známý svými projekty, ale tak rozsáhlých realizací zas tolik nemá. A navíc jeho projekty mi připadají dost vulgární. Takže jeho tvorbu příliš neuznávám.

Druhým důvodem je to, že jestli si vzpomínáme pan architekt Kaplický byl z naší země vyhoštěn a jeho dílo mi připadá spíše jako pomsta než realizovatelný projekt. Lidé si u nás sice vymysleli, že se jedná o chobotnici, ale bohužel k té má knihovna pana architekta Kaplického daleko. Ani vnějším tvarem, jehož plášť bude šupinatý a zlatavě třpytivý, což není žádná novinka to už použil architekt Ghery na jedné americké restauraci, jen aby se zlepšil dojem z hrůzné masy co se gelovitě rozplizla vedle Izraelského velvyslanectví. A ani vnitřní stavbou, která je pyramidální tudíž zastaralá a taky okopírovaná. Je to nedůstojné východisko z krizové situace naší knihovny, která potřebuje nové prostory. Když finance utopí v nové podivné stavbě, za co zrekonstruuje Klementinum. Takovou věc by si nikdo v zemích proslulých stavebním uměním nedovolil a tou tedy Anglie rozhodně není. Někdo se mne ptal v začátcích po vyhlášení výsledků soutěže jaký mám na to názor, bezděčně jsem řekla, že mi to připadá jako plivanec. Přemýšlela jsem o sobě zda jsem to nepřehnala a jestli znám dostatek faktů o stavbě atd., dnes už vím že jsem se v negativním postoji nemýlila. Příznivci stavby obhajují,“…vždyť bude vidět jen to oko“….no právě a proč?

S dovolením napíšu svoje očekávání, které nebylo soutěží uspokojeno.

 Moje představa byla dokončit adekvátně začatý průraz Pařížskou třídou, jejímž pokračováním je Čechův most novou moderní stavbou, která bude mít atributy architektury. Jednak točka by mohla zůstat na svém místě a být s předpolím, které taková instituce jako knihovna potřebuje dostatečnou representací pro trasu na které se nachází, a jednak se kulturně využijí prostory Stalinova pomníku - knihovna je náplní mnohem adekvátnější než Mořský svět - a bude tu stát krásná stavba i s kyvadlem a bude chloubou Prahy. A ne nějakým Jožinem z Bažin, který se schovává v křoví. Vždyť i Polsko se nám směje. Je až neuvěřitelné co my Češi dokážeme. Ponechám si tento názor a nebudu ho měnit a doufám, že se nedožiji toho, až se tato stavba stane skutečnou. A pokud ano tak doufám, že dopadne lépe než na svých projektových prezentacích. Paralelně jsem se jako jedna ze dvou českých účastníků zúčastnila soutěže na dostavbu krajské knihovny ve Stockholmu, tak vím co to navrhovat knihovnu znamená. –rv-

 

2010

Na doktorát mně nevzali. Místo toho tvoříme. Všechno , ale komplikuje nemoc jejíž jméno nebudu vyslovovat, ale přestože není zhoubná jako rakovina, je to mnohem větší potvora a dokáže řádně potrápit.

PRÁCE ZE ZAČÁTKU ROKU 2010

 

 

 

  

STAVEBNÍ POVOLENÍ - NOVOSTAVBA STARTOVNÍCH BYTŮ V MILOVICÍCH

  

NÁVRH BAREVNOSTI NA FASÁDU ZATEPLENÍ PANELOVÉHO DOMU V PRAZE 11

     

 

 

 

STUDIE VZHLEDU VSTUPU A SPOLEČNÝCH PROSTOR OBYTNÉHO DOMU V PRAZE 2

  

NÁVRH RODINNÉHO DOMU V LYSOLAJÍCH

Myšlenky letošního jara

[22-03-2010]Autor:ing.arch.Radka Vojtová  Na doktorát mne sice nevzali, ale to neznamená, že se život zastaví. Problémy akustiky a myšlenkami v architektuře se lze zabývat bez školitelů na Čvut a je to tak možná lepší. Kariéru, tak asi neudělám. A kdo ví třeba jen vnímám myšlenky jiných jež už jsou dávno na světě. Jen chci říct, že jsem to nikde nepřečetla ani neslyšela slovy vypopvědět někoho jiného.